Dnes je úterý 21. 11. 2017, svátek má Albert

Prostějov - 1.kolo LIGY 2009

11. 05. 2009 – Před velkými závody je třeba pořádně trénovat a tak jsme se Slávkem s chutí rozjeli na další závodní akci, tentokrát do Prostějova na 1. kolo Ligy MPG.

Na letiště nás již z centra Prostějova lákaly velmi zdařile vyrobené dřevěné šipky, které hlásily cosi o PPG. Slávek trochu zesmutněl, že teda jede domů, když není pozvaný jako tříkolkář. Po mém ukecávání, že mi může dělat bodyguarda a nosit mi padák souhlasil a vesele jsme dojeli na místo určení. Tam jsme chtěli cedulky poctivě odevzdat, ale organizátoři na nás byli hrubí a cosi si ťukali na čela. No hold člověk se nezavděčí.

Utábořili jsme se tedy přímo na letištní ploše a postupně se tam začali slézat i další piloti. Jen brblali něco o tom, že nemohli najít cestu. No nechápu, mi ji našli skvěle.

Posléze proběhla registrace. Upsali jsme se ďáblu (ředitelovi) a očekávali jsme medaile. Tak jako loni. Místo toho jen pěkná modrá trička a fajn nálepky Karla. ( Karel – novej znak Paramotorklubu Prostějov). Každý si vyfasoval pěkné číslo. Jen já dostal prd. (neměli barevná čísla na krásné padáky). Dokonce i jeden novej, nadějnej pilot dostal krásnou velkou PĚTKU. Pak se mu začalo říkat Číslo pět. Zvolila se JURY. Dle jednoduchého klíče: nejstarší pilot – krásná žena – největší motovidlo. Takže: Slávek – Verča – Já.

Vítr vcelku slušně foukal a vesele si pohrával z našimi vlasy a nervy, tak jsme zatím jen vyčkávali. Později se ale utišil a tak jsme si švihli hodnocený start a přesné přistání. Bylo vidět, kdo trénoval a kdo ne. Pak se nabrýfovala raní navigačka a mohli jsme se jít bavit.

Ráno byl hodnocený start, což bylo od ředitele prozíravé a tak se hned oddělilo zrno od plev. K jeho velkému překvapení se plevy nekonaly a tak si hned všichni odnesli z další disciplíny plný počet bodů a většina se tak hned dostala do vedení. Chtěli jsme již závody ukončit a rozjet se k domovům a rozdat věcné a finanční ceny, ale organizátoři nás uzemnili, že tolik toho nemají a dokud to jen půjde, tak nás dom nepustí.

Takže hned po startu jsme mizeli od letiště. Po asi hodině a půl se ale již někteří vraceli z disciplíny. A že nepospíchali, potvrdil i jeden z účastníků, po zemi ho předjížděli vozíčkáři. Jen Šedivákovi se tento způsob lítáni poněkud nezdál a tak se nechal raději dovést autem. Já jsme jen potkal dva čápy, jak maj v zobáku cihlu a plazej se po zemi. Srabi. Přistání se nám taky moc povedlo a tak jsme si počkali do odpoledne na Ekonomiku do termiky. Na lize to byla novinka, ale většina se s tím vypořádala vcelku chlapsky. Někteří jen odstartovali a hned zase sedli, jiní se pokusili něco ulovit a někteří na to šli opravdu na krev. Pepa odstartoval dal plnej plyn a držel jej dokud mu nedošel benzín. Později přiznal, že to bylo někde v kilometru.

V pozdějším odpoledni jsme letěli mini-maxi a pak ještě slalom zvaný čtyřlístek. Z něj jsme postupně přešli na hodnocené přistání. No a neboť jsme neustále hýřili optimizmem, což se organizátorům moc nelíbilo, tak si na nás připravili ještě slalom Japonskej. U dvou posledních disciplín, bych chtěl ocenit Zdeňka Andrlíka, který výjimečně nezávodil a bez bázně a hany se vrhl doprostřed oněch slalomů a každému pilotovi pomoci svých mocných paží ukazoval, kam má letět. Takže i úplní nováčci toto zvládli na jedničku a opravdu nikdo nebloudil. Děkujeme. Jan Jílek si připravil svoji výstavku krásnejch vrtulí a s úsměvem na tváři sledoval naše počínání ve slalomu a byl připraven kdykoliv přiskočit.

Pak už jsme toho měli opravdu dost a tak jsme odprosili ředitele,že už fakt nemůžeme. Slitoval se a dovolil volné létání. Najednou se nebe zaplnilo padáky a ultralighty. A furt se bylo na co dívat. Přijela se na nás kouknout i TV NOVA. ( su zvědavej co tam pustěj).

Druhý den ráno bylo volné létání, čehož spousty pilotů hojně využilo. No a někteří je aspoň sledovali a snažili se vystřízlivět po probdělé noci. Což díky Verčině smíchu, nebyl vůbec žádný problém. Večer jsme totiž oslavovali: 1. Státní páteční svátek, 2.Spojení posádky Verča Brychtová a Luboš ) , 3.Založení Paramotor klubu Prostějov, 4.Že jsme přežily závody, 5.…. jsem už nějak zapomněl…. No oslavovalo se opravdu dlouho do rána.

Dopoledne nám rozdali poháry. Zvlášť LIGU a zvlášť OPEN. A rozjeli jsme se velmi spokojeni do svých domovů.

Prostějováci DĚKUJEME.

Váš BERX.


zpět na seznam článků
Copyright Tomáš Berka 2007