Dnes je úterý 21. 11. 2017, svátek má Albert

II. kolo LIGY - Choceň 2009

04. 06. 2009 – Počasí, že by Břízu do luftu nevyhnal a já jedu na ligu. No běs. Já Slávek a moje Bobyna jsme dorazili na Choceňské letiště již ve čtvrtek na večír, abych mohl vše náležitě připravit na ligové závody, které společně s Jarkem Surou a Honzou Jílkem mám pořádat.

Kolem osmé Honza dojel a začal děsně raplovat a za každou cenu něco chystat. Uklidnil jsem jej, že závody začínají až zítra večer a tudíž máme ještě dost času. Pochlubil se mi tedy aspoň novými slalomovými tyčemi, které pro nás vyrobil. Byl jsem lehce netaktní a řekl jsem mu svůj názor na jeho dílo. Lehce se urazil, ale slíbil, že dojede Zdenál a doveze jiné tyče. To mne uklidnilo.

Druhý den jsme si pěkně pospali, dali si snídani a začali se chystat. Honza jezdil domů a zase na letiště a neustále něco vozil. Celej den se postupně sjížděli závodníci i lidé, kteří se jen přijeli juknout na slet do Chocně. Honza je postupně registroval, rozdával jim pytlíky a závodníkům mapy. Prostě každý něco dostal. Večer jsme se všichni sešli v útulné klubovně pod věží a nabrífovali jsme postupně všechny disciplíny, že poletíme to co nám počasí dovolí. Z hlediska toho, že počasí opravdu nevypadalo, že bude vůbec letovo, tak přijelo poměrně hodně lidí. Závodníků bylo celkem 16 a asi dalších 7 sletařů. Většina si načmárala mapu a buď šla spinkat a nebo se oddávala bujarému večírku.

Ráno asi kolem 6té hodiny jsme udělali hodnocený start, následovalo mini maxi a ještě na závěr, přesnost přistání. Odstartovali všichni na poprvé, jen Romanovi to vůbec nešlo. Převaloval se z boku na bok a nehodlal vůbec vstávat s postele. Na Mini maxu se letělo na tyče, ale kdo si netroufl, mohl i v koridoru. A následující přesnosti nám mimo Řezníčka nikdo nezasvinil terč. Děkujeme.

Poslední dva piloti se jali ukončovat disciplínu, když začalo lehce pršet. Byli to ale bojovníci a tak dobrovolně dolítali a šli se sušit do hangáru. Bohužel počasí nám tímto řeklo „nazdar“ a tak jsme se věnovali pozemním disciplínám. I Roman se vzbudil a chtěl jít lítat. Když mu ale párkrát káplo za krk, zanadával a zase se zachumlal do peřin. Mi jsme seděli v karavanu, mastili karty popíjeli teplej čaj, kafíčko a povídali si o všem, možném.

V odpoledních hodinách vylezl Roman ze svého bydlíka a mohutným gestem zahnal dešťové mraky. Děkujeme. Takže jsme mohli vyhlásit další disciplínu. Takže zase hodnocený start a slalom zvaný Japonský. Lety pěkně odsýpali a tak jsme dali ještě ekonomiku z rychlostí. Většina pochopila vytankování svých strojů a tak jsme dali krosnám 1litr a tříkolkám 1,5litrů paliva a vyslali je na trať. Cílem bylo odstartovat na poprvé, kopnout tyč, co nejrychleji oblétnout kolem tyče na druhé straně letiště, zase kopnout tyč a zbytek benzínu vyhrčet nad letištěm. Body se zvlášť´t přidělovali za rychlost i za spotřebu. No a neboť nám do západu slunce zbýval ještě nějaký ten čas tak jsme napýchali ještě slalom čtyřlístek, aby nikdo nemohl říct, že si moc nepolítal. Jediným lehkým zpestřením, byl Roman, který si lehce štrejchnul ve slalomu kolečkem a zanechal nám uprostřed letiště asi čtyřmetrovou brázdu jak od traktoru a dalším zpestřením, byl Řezńa, který při kopnutí poslední tyče, tuto nabral rámem a hodlal nám jí odnést sebou na vzdušný výlet. Po lehké radiové komunikaci a spoustou verbálních výrazů se však vrátil a tyč nám zdvořile vrátil. Děkujeme. A tak mohli i zbývající závodníci odlítat zbytek slalomu . Po odlítání i této zdánlivě jednoduché disciplíny jsme nechali volné létání, čehož většina využila a vrhla se vstříc Choceňské krajině. Sedli jsme s Jarkem do auta a nechali Honzu Jílka, ať to letecké hemžení ohlídá a vyjeli rozvést znaky na ranní navigačku. Moc jsme si to užívali a dokonce jsme umístili i jeden tajnej znak. Ten jsme ani nebrýfoval a nechali schválně na každém jestli ho nahlásí.

Později večer opět probíhal tradiční pilotní večírek tentokrát ve stylu „jamu“. Kudrnáč se z nás snažil udělat nové SUPERSTAR a nacvičil s námi nádhernou skladbu. Bohužel její text zde nemohu prezentovat, neboť by jste mněli za prase. Ale bylo to bezva a fakt to i ladilo.

Ráno jsme se probudili již před 6tou hodinou a přivítala nás velmi nepříjemná mlha. Letmí pohled na předpověď počasí na internetu a bylo jasné, že moc letovo není. Nicméně pršet nemnělo a vítr mněl začít foukat až později. Podle místních se mlha brzo rozpustí a půjde to. A skutečně po několika minutách se udělalo i relativně pěkně. Piloty zvolená Jury rozhodla, že letět chcou a basta. Dostali tedy pokyn, že v případě nepřízně počasí se mají okamžitě vrátit a nebo přistát na trati, že si pro ně dojedeme. Po odstartování prvních asi pěti pilotů se ale opět mlha začala svírat a tak zbytek raději neodstartoval, nebo jen zakroužil u letiště a na trať se ani nevydali.

Ti kteří obletěli celou trať, velmi zaujal náš tajný znak. (viz foto níže). Sice nebyl nabrífovaný ani bodovaný, ale našli ho všici, moc je to pobavilo a někteří i přehlídli opravdový znak, který byl umístěn poblíž. To nás organizátory opravdu pobavilo a splnilo i naši snahu o zábavu při závodech.

No a neboť nám již počasí opravdu přestalo přát. Rozfoukal se vítr a celkem slušně začalo pršet, tak se Druhé kolo ligy v motorovém paraglidingu ukončili. A kdo vyhrál? Defakto všichni, kdo se zúčastnili a vydrželi až do konce. Takže děkuji a zase někdy příště se těší

Váš BERX.


zpět na seznam článků
Copyright Tomáš Berka 2007