Dnes je neděle 24. 9. 2017, svátek má Jaromír

Letovice 2009

30. 11. 2009 – Oslava narozenin na báječném, letovickém letišti. Marcello a já jsme se dohodli, že když už máme ty narozky ve stejný měsíc, tak to i společně oslavíme.

Do Letovic jsem dojel v sobotu dopoledne. Bohužel počasí nic moc. Mlha jak prase, cárance toho bílého svinstva se nechutně povalovaly kousek nad zemí a bylo mi jasné, že to není ono.

Krátkej telefonát Zdenálovi do Trpína, (je to o nějakej ten metřík vejš) a bylo rozhodnuto. Prej skoro jasno, dohlednost slušná a vítr, tak kolem 1m/s. Přejel jsem tedy k němu. Naložil jsem nějaké mramorové kostky, či co a hned jsme vyrazili na jeho soukromé letiště. Tam již čekal jeden pilot a nějak se neměl ke skládání krosny. Vystoupil jsem z auta a pochopil. Je sice jasno, relativně teplo, ale pro změnu zase funí jak sviňa.
V tom, ale telefonát z Letovic. Kde že jsem, že tam je mlha pryč a krutě letovo. No nic udělal jsem si fajn výlet autem.

Na letišti v Letovicích bylo rušno. Někteří piloti již skládali svoje stroje. Dokonce i sám velký Roman se chystal na start. Nachystal si pěkně padák, udělal motorovku, připevnil tříkolku k padáku a chystal se zasednout k letu. Vše si pěkně narovnal z mírného kopečku ve směru letištní dráhy. Naše připomínky, že fouká zezadu, ho nechávaly chladným. Pak přišel lehký závan větru a padák mu to namáčklo na tříkolku. Pochopil otočil svůj stroj a lehce se vznesl do oblak.

Některým pilotům se nezdály povětrnostní podmínky na tomto letišti a tak odjeli na nedaleké letiště do Sudic.

Já si v klidu seskládal stroj, odstartoval a letěl se na ně kouknout. Po asi 6km vzduchem, jsem je spatřil jak postupně startují a přistávají a celkově si podzimní lety moc užívají. S Danem Trochtou jsme juknuli na Hitlerovu dálnici a asi po hodince letu jsme zamířili zpátky do Letovic.

Marcello tam již chystal sváteční stoly. Chlebíčky, obložené mísy a jiné pochutiny voněly po celém letišti. Postupně se všichni piloti sjeli a tak mohl začít ten správný, narozeninový večírek.

Já i Marcello jsme dostali spousty dárků. Největší radost pro Marcella evidentně byla, sada mramorových desek od Andrlíka. Nejprve se šteloval na gauči a zkoušel jak mu bude v rakvi s pohledu v leže a pak to vylepšil i pohledem zvenčí a vyrobili jsme mu krásnej pomníček ze svíčkama a Marcello později vyrobil i andělí hlavu. No byl to večírek jak má bejt.

Kecalo se o všeličem, Magistr tekl proudem víno bílé i červené si znalci převalovali na patrech a do toho všeho šunčička, párečky, výtečné chlebíčky a spousty dalších dobrot. Krize, nekrize. Bylo to moc bezva, i když si toho moc nepamatuji, ale podle fotek jsem až tak moc neřádil.

Ráno bylo krušné, ale někteří jedinci nelenili a i ráno si polítali. Pak se většina rozjela ke svým domovům.

Byl to mooooc pěkný sraz. Bezva kamarádi, slušně se polítalo, excelentní zázemí Letovického klubu a fantastická atmosféra.

Děkuji všem kteří dojeli a ti co nemohli, jen tiše záviďte!

Váš Berx.


zpět na seznam článků
Copyright Tomáš Berka 2007