Dnes je úterý 19. 9. 2017, svátek má Zita

Baldovec 2010

29. 03. 2010 – Tak jsem se vrátil ze sletu na Baldovci. Bylo to velmi povedené. Velmi příjemně mne překvapila i fůra nových tváří, kteří dychtili po informacích a evidentně bez problémů zapadli do kolektivu.

Dojel jsem v pátek odpoledne a rozhodně jsem nebyl první. Na terásce již seděli známé tváře a oddávali se pilotní latině. Zapadl jsem tedy mezi ně a očekávali jsme společně začátek večerního programu.

Velmi jsem se, po zkušenostech s minula, těšil na místní kuchyň a výtečné pivo. Pivo bylo dobré, ale kuchyň se od posledně zhoršila. Z vyššími cenami, jsem od posledku smířen, ale porce a chuť některých jídel byla průměrná a v některých případech jsem od spolustrávníku slyšel, že i po dochucení to nemělo vůbec žádnou chuť. Škoda.

Kolem desáté hodiny nám Tomáš Brauner, velmi poutavě přednášel o krizových situacích, které nás mohou ve vzduchu potkat. Většinu z nás úspěšně vyděsil(což je v pořádku, neb některým pardálům již lehce otrnulo), ale jeho vyprávění, bylo to velmi poučné a zábavné. Poté se rozjela debata o konstrukcích padáků a hlavně záložáků, kde nám bylo velmi pečlivě vysvětleno, jaké jsou v různých typech rozdíly a že každý, si pro svoje lítání, dnes může vybrat to pravé pro sebe.

Kolem půlnoci nás vyhnali z restaurace(což byla evidentně chyba, neboť většina, už nehleděla na korunu a hodlala se pěkně zbořit). Nicméně Zdenál Andrlík zavelel „ Jde se na čtrnáctku“ a všichni se odebrali tím směrem. Po chvilce hledání chatky číslo čtrnáct a posléze i Zdenála jsme (asi 23lidí) zakotvili v jakési chatce pro čtyři osoby. Pravda, bylo tam těsno, ale o to byla srdečnější atmosféra. Hrálo se na kytaru, alkohol tekl proudem a někteří si, co chvilka po okolí náležitě ulevovali. Bylo to velmi náročné a tak ani nevím v kolik to ustalo. Né všichni spali tam kde měli a jiní nespali vůbec, což mi i potvrdila jedna ranní příhoda.

Něco kolem 4té ráno mě probudilo čurání.(no nic neobvyklého v mém věku ) Lehce jsem procitnul a uslyšel jsem z venku prapodivný šramot. Auta byli zaparkovány přímo před chatkou a tak jsem se bál o zloděje. Spal jsem nejblíže dveří a tak mi to nedalo a vyšel jsem na terásku. Jaké bylo ale moje překvapení, když jsem spatřil siluetu dvou, kteří si to velmi hlasitě rozdávali na nejbližším autě. Chtěl jsem jen udělat to, kvůli čemu jsem se probudil, ale když jsem viděl ty pekelné pohyby na laku vozidla, velmi zdvořile jsem onu dvojici požádal, aby se přesunuli někam jinam. Cosi zafrflali a chlapec si děvče (mimochodem stále na sobě nasunuté) odtáhl kamsi za chatky. Chvilku byl klid, ale pak se zase, začalo po kempu rozléhat milostné funění. „ No hlavně už nic neponičej“ pomyslel jsem si a šel zase spinkat.

Ráno jsem tuto historku povídal u snídaně a dozvěděl jsem se, že měla pokračování. Kamarád, který spinkal hned vedle i ze svoji početnou rodinou, byl nad ránem vzbuzen, když na bok chatky se začali ozývat děsné, pravidelné nárazy a ženské výkřiky … „ já už budu, já už budu“. Po asi hodince manželka onoho kamaráda již nevydržela a velmi nevybíravě vzbudila osazení chaty (chápu, že po hodině to většinou málo která manželka ustojí). Kamarád tedy zakročil a onu dvojici rozehnal. Pak byl klid.
Jen ještě někdo jiný prohlásil, že nad ránem otevřel dveře svojí chatky a tam stála holčina jen v kalhotkách a dožadovala se noclehu. Chtěl ji vyhodit, ale prej vnikla dovnitř a ustlala si v posteli vedle jeho manželky. Do rána prej oka nezamhouřil a děsil se toho, co řekne jeho žena až se vzbudí.

Po bujaré noci se, brzo ráno, nechtělo nikomu vstávat a tak až v dopoledních hodinách se postupně trousily lidi ze svých ubikací k velké lanovce a postupně se vrhali po ní a odhazovali záložáky. Někteří prej raději najeli, protože nevěděli co odhodí. (Nemaj chlastat).

Zástupci http://www.jem­m.cz předváděli výrobky od firmy http://www.sky-cz. Tomáš Brauner zase svoje kousky, Vrána si rozhodil svůj TAHOMETR u bazénu a motoráři měli možnost si porovnat, jak jim to táhne. Byl nárazoví vítr, teplota něco kolem 14C a tak výsledky, byli veelmi orientační. Nad hlavami svištěli záložáky, no prostě furt se bylo na co koukat.

Asi kolem 16te hodiny jsem se rozhodl já a asi dalších 20 letuchtivích pilotů, že chceme létat. Rozjeli jsme se tedy na letiště do Prostějova, kde jsem si báječně polítali. Skoro každý si tam dal něco kolem hoďky, před západem slunce. Takže i když předpověď na víkend byla velmi špatná, tak slet na Baldovci dopadl perfektně.

Byl jsem pořád někde a tak jsem moc nefotil, ale jiní ano. Takže pěkné fotečky z pátečního večírku jsou na http://robert­.galerie.cz/ a byl tam i Mechy takže snad brzo bude něco na http://www.mechy­.cz/

Váš BERX.


zpět na seznam článků
Copyright Tomáš Berka 2007