Dnes je pátek 24. 11. 2017, svátek má Emílie

Červený Potok 2011

02. 08. 2011 – Slet na Červeným potoku je jeden z největších sletů v České republice a rozhodně není dobré, si jej nechat ujít. Takže i já jsem na něj s chutí vyrazil.

Kupodivu, celá moje rodinka se na tuto akci těšila a tak po zkušenostech z minulého roku, jsem vyrazil co nejdříve. Počasí sice nedávalo velkou naději na to, že se bude dát vůbec lítat, ale naděje umírá poslední a tak jsem si nabalil i letecké vybavení a vzhůru na cestu.

Při příjezdu k letišti jsem již z dálky viděl pěknou bránu, která majestátně hlídala příjezd a zároveň sloužila jako turniket i s obsluhou. Začal jsem před ní kličkovat, čímž jsem v osazenstvu vzbudil značnou nervozitu. Nicméně jsem vyfasoval poučný letáček a za drobné vstupné a ( na můj vkus), zbytečně velkou samolepku.

Zaparkoval jsem na svoje oblíbené místo,( monotoní zvuk elektrocentrály, uspí kde jaké děťátko) a hodlal rozbalit svůj létací aparát. Když mi ale už po čtvrté vítr odnesl obal na vrtulu, raději jsem tuto činnost ukončil. Nicméně svítilo sluníčko a tak jsem byl raději ve střehu.

Šel jsem tedy korzovat mezi účastníky sletu a po očku jsem sledoval větrný pytel. Chvilku před západem se vítr, trochu utišil a tak jsem honem poskládal svého motorového oře a vzhůru do oblak. No přeci jen trochu foukalo a tak jsem jen pohonil svoji Anteu nad letištěm a po asi 15ti minutách raději bezpečně přistál.

Pak jsme se všichni sešli ve stanu a dlouho do noci debatovali o všem možném i nemožném. A k dyž i sám velký náčelník SPV, už po 12té odcházel, že jde spinkat, až nakonec cca ve 02:00 hodil čelo o stůl, jsme se odebrali do svojich pelíšků.

Ráno mně probudilo jemné ševelení kapek na můj karavan a lehké cloumání větru. Otočil jsem se tedy na druhej bok, když v tom jsme zaslechl známý zvuk dvoutaktního motoru. Vykouknu tedy a Chorche už ladil svůj stroj a po krátké době se již proháněl nad našimi hlavami. Holt na jeho mrňavej padák byl tento vítr akorát a trocha té vody jej nemohla zaskočit. Dal taky jen pár minut nad letištěm a raději přistál. Přes houstnoucí déšť už ho nebylo skoro vidět.

Ještě v dopoledních hodinách začala velmi oblíbená Náčelníkova pakárna. Tentokrát na téma Safari. Utkali se zde udatní pytláci a omezení divoši. Bylo hned od počátku jasné kdo uspěje a tak jsem se přiřadil na stranu pytláků a snažil se bojovat na této straně. Po pár kolech bylo jasné, že ani moje pomoc nemůže zachránit nezvratný osud, ale bojovali jsme až do konce. No, ale byla fakt sranda.

Odpoledne proběhla ve stanu velmi poutavá přednáška o hadech a různých plazech spojena s praktickou ukázkou některých plazů. Fakt doost dobrý. Například, názorná ukáska anakondy s prujmem, nenechala jednu bránici v klidu.

Na večír jsme vysvětlili místní kapele, že jejich hudba se nám nelíbí a udělali si svoji zábavu v leteckém stylu. Diskotéka s novým profesionálním Dý džejem přímo ze spolku SPV, nenechával taneční parket ani na chvilku prázdný. Taneční soutěž o Gravitest a spousty čajů nenechala jednu bránici na pokoji a ti největší pařmeni vypínali centrálu až někdy po 4:00hodině. No už svítalo.

Takže se opět potvrdilo, že na Potok se nejezdí jenom lítat a že skvělá parta kamarádů a dobrá zábava je ideální relax pro tělo i pro duši každého pilota. Děkuji spolku SPV za super zábavu a organizaci jejich sletu na Červeném potoce.

Váš BERX.


zpět na seznam článků
Copyright Tomáš Berka 2007