Dnes je sobota 25. 11. 2017, svátek má Kateřina

Let do Kameňa 2013

24. 07. 2013 – Nějaké povídání o mém soutěžním letu do Moravského Kameňa. Pokud někde budete číst nějaké komentáře, tak věřte, že jen toto níže je pravda. :o)

Tak se rok s rokem sešel a s vypětím všech sil, jsem si udělal trošku času na to, abych konečně taky něco zalítnul do naší soutěže o Romanův kameň. Sice to není nějaký extra dlouhý let, ale hlavním cílem je, si to užít a mě hlavně velmi zajímala spotřeba, u nového padáku od firmy AXIS.

Počasí slibovalo: skoro bezvětří s nárazy do 8m/s, jasno až zataženo s místními přeháňkami a slabým sněžením, v noci tma a ráno možný výskyt ledovky. Prostě ideální počasí na to, něco plánovat.

Na letišti se přišli podívat i zástupci Čebín Air Force a nedůvěřivě pokukovali po mém počínání. Na většinu jejich provokací jsem nereagoval a pro jistu poslal do vzduchu cvičného brouka. (viz. Foto níže)To je zaujalo na dostatečně dlouhou dobu, abych mohl bezpečně odstartovat. Po startu jsem nabral přímý kurz na první otočný bod. Hned u Čebína jsem zahlédl reklamu na Jílkovy vrtule (viz foto níže). Když jsem prolétával kolem hradu Veveří, koukám, jak nějaký nekňuba si to krouží, docela nízko, nad vodní hladinou a nahání nebohej parník. Ten kličkoval jak o život až se mu schoval pod hustou hradbu stromů. To mne vcelku rozčílilo a tak jsem zalítl ten padák okouknout a výrazně mu vyčinit. On mi jen se vztyčeným prstem rázně naznačil, jak hodlá moje výhružky plnit. Kdybych neletěl v soutěži, určitě bych jej k přistání donutil, ale takhle? Zanechal jsem jej tedy jeho osudu a pokračoval dál. Druhý den jsem sledoval zprávy z Brněnska a nikdo se prej ten den neutopil a žádná loď ten den ke dnu nešla. Takže to dopadlo asi dobře.

Nad Grand Prix už jsem s dostatečnou rezervou nabíral kurz k dalšímu otočnému bodu, když tu jsem zahlídnul od slunce povědomý stín. Vycvičený z bojů se vzdušnou, zákeřnou letkou Čebín Air Force, mi bylo jasné, že ze slunce útočí jedině nepřítel. A taky že ano. Kolem hlavy prolítly první kulky. Ostrá pravá, s přechodem do stoupavé levé, nepřítele evidentně zaskočila a během několika okamžiků, jsem jej již měl ve svém zaměřovači. Byl to padák Hadron s krosnou Nirvána a všemožně se mne snažil setřást. Chtěl jsem se k němu dostat až na bezpečný dostřel, ale pilot nebyl evidentně žádný nováček a s využitím svojí rychlosti, mi po chvilce zmizel v dáli. Nebudu propalovat cenné palivo k nahánění a tak jsem jen pořídil foto a pokračoval k dalšímu otočnému bodu. V dáli jsem ještě pozoroval, jak onen nevraživý pilot, sestřelil jeden horkovzdušný balón.(Srab na slabšího si troufnul).

Otočným bodem č2, bylo letiště, kde chodí trápit svoje postavy volnomyšlenkáři. Nikde nikdo a tak jen cvičný odhoz tatrankové miny a otočka zpět na Smradlavku. Rychlost se podstatně snížila, onen deklarovaný protivítr byl silnější, než jsem doufal a tak let probíhal opravdu v pomalém tempu. Vyslechl jsem si aspoň rozhovor několika bazénů, který mne i vcelku potěšil.(viz foto niže)

Po pár minutách jsem už bezpečně dosedal na plochu našeho letiště . Rychle nafotit nádrž a honem za rodinkou. Tož pěkné to bylo.

A kdo něco neodletí do Kameňa, jako by ani nelítal. :o)


zpět na seznam článků
Copyright Tomáš Berka 2007