Dnes je pátek 24. 11. 2017, svátek má Emílie

CHOCEŇ 2008

25. 06. 2008 – Choceň 2008 – aneb Král je mrtev, ať žije král – Slet o největšího vrtáka PPG.
Tak různě by se dala pojmenovat akce , která proběhla minulí víkend na překrásném letišti u vesnice Dvořisko.

. Již několik týdnů, jsem tuto akci připravoval a domlouval se s Jílkama o podrobnostech. Nakonec v pátek odpoledne, to vypuklo. Dojel jsem spolu ze Slávkem z Říčan a Laďou z naší tišnovské letky. Můj karavan Bobynu, jsme zaparkovali na strategické místo, před věž. Byl od tam dobrý výhled na plochu letiště, blízko na WC i do baru. No idylka. Postupně se začali sjíždět další a další účastníci. A ž ve výsledku se tam sjelo asi 37 lidí a někteří i s rodinkami a tak jsme defakto letiště zabrali opravdu celé a jen pro sebe. Foukalo jak blázen, ale optimismus některých z nás, nakonec přesvědčil počasí o tom, že vítr zeslabl a navečer se již celá obloha zaplnila pestrobarevnými padáky. Neboť jsme lidi velmi hraví a soutěživí, tak jsem vyhlásil součastně s tímto sletem i mezinárodní soutěž o Největšího vrtáka PPG. Hlavním cílem bylo se bavit. A kdo se bavil nejvíce, ten byl vítězem. Takže pro začátek, jsem vypsal soutěž, v hledání tajných znaků. Úkolem bylo najít kolem letiště tajné písmena( z krepáku), seskládat z nich slovo a to mi pak osobně nahlásit. To byste nevěřili kolik se toho dá ze vzduchu najít. Byli jedinci, kteří mi nahlásili i jedenáct znaků a slova také opravdu nesmyslná. Ve výsledku, ale našli většinou opravdu všechno a většina i správně. Jeden ze znaků jsem dokonce umístil na nedaleký svah u letiště, takže i bez odstartování ze zemně se to dalo najít. Znaky byli jen tři a slovo bylo
„ T O M “( jak jednoduché). Večer, po přistání posledního letuchtivce se rozjela opravdu nefalšovaná zábava. Pivo teklo proudem, řízečky mizeli, jak pára nad hrncem a vůně grilovaných dobrot se nesla nad kempem do pozdních hodin. No pohádka. Brzo ráno, většina vyladila své stroje a vydala se potkávat krásy místního okolí. A že se bylo na co koukat, potvrdilo i to, že jsme se mněli celé dopoledne o čem bavit. Pak přišel na řadu zase vítr a termika, a tak se tuningovali stroje, ladily výkony, opravovali tříkolky a krosny a dokonce i velký FIAM si přišel na své a povedlo se rozhrčet jeho trabantolet. Přitom stačilo jen vyhnat pavouky z výfuku a dolejt benzín. ( mám všem pomocníkům od Petra touto cestou poděkovat). Počasí bylo opravdu neletové a tak jsme vymysleli i pozemní soutěž, jejimž úkolem bylo, překonat s kolečkama travnatý terén a nevylít přitom vodu, pak vystoupat do výšin a vrhnout míč do koše. No prostě taková pubertální zábava. Ale celkem fajn jsme se u toho pobavili, fantazie některých zůčastněných neměla hranic a některé způsoby přenosu vody, byli opravdu komické.
Pak již nastalo počasí pro otrlé piloty, sice trochu foukalo, ale nebylo to rozbité a tak někteří předváděli své letecké dovednosti s balonem a ze stuhou. Velmi zajimavé bylo sledovat i piloty, kteří po odhozu záchodového papíru se jej snažili opět ve vzduchu zachytit. Pak i vítr ustal a tak se zase létalo až do úplného vylítání. Večer proběhlo vyhlášení výsledků o největšího vrtáka PPG roku 2008. Vítězem se po drobných gentlemanských krocích stal Michal Křivánek z Mladých orlů, druhé místo si odnesli bratři Macháčkovi ( sice lítali na ULL, ale létali, tak co?) a třetí místo si vydupali naši čechoameričané na dvojmístné tříkolce Rotax. Pak proběhla moc zajimavá soutěž o nejheščí břich PPG. Každý mněl možnost předvést, svoje vnady, přímo před kamarády a ti jej hodnotili, jako velmi spravedlivá porota. Lenčino kouzelné bříško, nebo Kudrnáčův vetřelec, či Romanuv vídeo klip na píseň „Kávu si osladím o trochu víc“ nás bavila ještě dlouho do noci. Nakonec, po litém boji a moc pěkném Romanovu gestu, vyhrála naše odvážná Bohunka a její reklama na MISS sympatie 2008. Kolem dvacátétřetí hodiny jsme se většina zúčastnili velmi poutavé přednášky o vesmíru a životě kolem hvězd. Smekali jsme klobouk, nad znalostmi a odvahou mladého přednášejícího, který, již ve svých šestnácti letech, se dokázal velmi poutavě vnutit do naší přízně a zvládl nás, ožralce. Spinkat jsme šli až za svítání, protože málo komu se chtělo jít do hajan, když má kolem sebe takovou spoust báječných lidí, kteří se tak dobře umí bavit. Ráno, někteří závisláci, opět zavrčeli ze svými stroji a kolem poledne jsme se již rozjížděli ke svým domovům.
Tož dobré to bylo. Na závěr bych chtěl poděkovat Jílkovým, za to že se nechali ukecat a připravili nám bezva zázemí na takoví slet. Dále všem, kteří přijeli a dokázali se tak báječně bavit. Hlavní poděkování ovšem patří, zástupcům letiště Choceň, že nás tam přetrpěli a poskytli nám naprosto fantastické zázemí.
Děkuji. Váš BERX

Tady je pár foteček. Další, mooc pěkné fotky najdete u Glaida na http://album.vol­ny.cz/glaid0808/


zpět na seznam článků
Copyright Tomáš Berka 2007