Dnes je úterý 19. 9. 2017, svátek má Zita

AIRCHOPER - DAN 2008

07. 12. 2008 – Dostal jsem valmi zajimavej mail od Dana z jihu. Pustil se do stavby zajimavé konstrukce tříkolky. Napsal mi i pěkné čtení a nějaké fotky.

Nazdar Tome

Posílám ti pár fotek rozpracovaného stroje, který se rodí u mě v dílně. Jde o jednomístný Airchooper.

O Milošově Airchoperu, Hornet 503, jsem četl několikrát, ale nějak mě to nezaujalo. Jenže pak jsem se zůčastnil zakončení sezony ve Strachotíně a tam jsem Horneta viděl naživo. Seznámil se s jeho pilotem a kopilotem (kou, a moc simpatickou) Milošem a Věrčou. V panujícím větrném počasí Miloš vodil Horneta s velkým přehledem a celkový projev a chování ve vzduchu mě velice zaujal. S Milošem jsem prohodil pár vět ohledně konstrukce a techniky pilotáže a náš rozhovor končil větou, která se mi vryla do paměti:

Jednou zkusíš řízení nohama a již nebudeš chtít nic jiného.

Jelikož u mě není nikdy daleko od myšlenek k činům, tak se brzy začaly v práci v koši objevovat zmačkané papíry s nákresy Airchopera – jednosic. Moje polovička jak se dozvěděla o zamýšleném projektu tak mi donesla k podpisu nějaké barevné formuláře, ani nevím co to bylo, ale v rozích bylo nějaké logo ALIANZ. Asi nějaké přídavky na děti že? (-: I naše domácí rozhovory se začaly stáčet na téma duševního zdraví, jestli ji mám rád, že máme dvě děti, platíme půjčku atd. Hmm, co ty ženský nepotřebují řešit že?

Jakmile jsem měl zhruba představu o konstrukci tříkolky vyrazil jsem do dílny. Zrevidoval jsem zásoby materiálu co zbyly z dob výroby několika UL v mé dílně a s potěšením jsem konstatoval že do Ferony nemusím ( stejně bych neměl za co, mi bylo doma řečeno )-: ) V rohu jsem pod vrstvou harampádí našel zaprášený autogen, jenže stav hadic nasvědčoval tomu že tudy už moc média nepoteče a jestli ano tak do předem určeného cíle to nebude. Prostě byly steřelé a vrásčité jak má tvář po noční. Další rána pod pás byla, že obsah Acetilenu je na nule a po telefonickém dotazu v plynárně na jeho cenu jsem propadl depresi. Naštěstí jsem si vzpoměl že bratr si nedávno koupil CO2 svářečku a tak jsem s dvoukolákem vyrazil na návštěvu. Dalo to trochu přemlouvání, ale nakonec jsem k domovu vyrazil s velkým úsměvem přes celou hubu a nějakou červenou bednou na káře. Funkce přiloženého hasicího přístroje mi byla vysvětlena, že není na hašení požáru vzniklého při svařování.

Doma jsem pak trávil večery a někdy i noci v dílně a snažil se ten krám ovládat k obrazu svému. Hned na začátku jsem pochopil že začít vařením trubiček 8mm/0,8mm není to pravé. Místo sváru mi trubičky mizely a měnili se v prskající kuličky co padaly vždy přesně do boty a cestou zanechávaly na mé kůži stopu ze seškvařené kůže. (pozitivum: naučil jsem se sundávat obuv během 0.3 sec.)

Po natrénování na zbytku kolejnice jsem uznal že sváry už jsou jak od profíka svařujícího ropovod Družba a vrhl jsem se na vlastní tříkolku.

Na konstrukci jsem použil Jackel 40/40/1,5 a trubičky bezešvé přesné 10/1, 14/1 a 16/1. Zadní nápravy jsem udělal z duralové trubky 45/2 zasunuté to ocelové trubky. Použitý motor je Trabant, ale boxer, který jsem si zapůjčil od kamaráda co už dlouho nelítá (asi mu ho už nevrátím, stejně mu myši sežraly na rogalu plachtu ) . Nyní už čekám jen na dodání obruče okolo vrtule a tříkolka bude hotova. Zavěšení do popruhů udělám jak na originálu Hornet 503. Počítám s použitím padáku PIXIE v motorové úpravě, který leží nevyužitý ve skříni.

Tak to je Tome zatím vše a doufám že brzy pošlu nějaké další fotky pokračující stavby a nebo už záletu.

P.S. zjistil jsem jednu zajímavou věc: Při lítání v letadle je pravá noha doprava, při lítání na MPG tříkolce je pravá noha doleva a na choperu je pravá do prava. Sakra to bude hokej!!

Doufám, že budeš mít jasno ve vzduchu. (pozn. berxe)


zpět na seznam článků
Copyright Tomáš Berka 2007