První let roku 2008

03. 03. 2008 – Můj první letošní let a zároveň, první zápis do Moravského kameňa 2008. (Bez cenzury)- rozdíl u mne a u proksika na www. Porovnejte si.

Můj první letošní let a zároveň, první zápis do Moravského kameňa 2008

(Bez cenzury) Již od rána (no, od 11:30, – rád spím ) jsem netrpělivě hleděl na oblohu a sledoval, zda-li by to dnes šlo. A neboť jsem dlouho nelítal a dnes je 1.1 2008, což je magický datum. Tak jsem jen těžko odolával. A to včerejší šampíčko mne opustilo, již chvilku po půlnoci, vrchem i spodem. A tak nebylo mnoho překážek, které by mne udrželi doma. Ve 11:35 první telefonát od Pepi Waise, že by to dnes šlo a že v Brně je skorojasno a že ve 14:00 mne čeká na letišti v Medlánkách. No, Medlánky zrovna nemusím, ale Pepu celkem jo. Obvolal jsem ještě zepár kamarádů, ale ti byli evidentně, totálně na šrot. Cosi na mne mumlali a reagovali velmi podrážděně. Což mne po včerejším silvestrovském skotačení, vůbec nepřekvapovalo. Sám Proksik, koktal něco o jezevčíkovi, který ho opil tak, že nemůže najít ani brusle.Pochopil jsem a raději jsem zavěsil. Tak jsem naskládal nádobíčko do auta a hupky dupky do Medlánek na letiště. Jak na novej rok, tak po celej rok. A s touto větou a písničkou na rtu , jsem vyjel. Na letišti již bylo rušno. Proháněli se tam místní ultralaitisté, spousta modelářů, sem tam nějakej, opilej přítel létání. Dokonce i sám velký Roman Pavlík ze svým bydlíkem, okupoval letištní plochu a vyhlížel kamarády piloty, kterým to nedá a přijedou odstartovat letecký rok na letiště. Jakmile mne spatřil, evidentně pookřál a hned mně začal připomínat pravidla soutěže o Moravský Kameň,( asi tím chtěl něco naznačit). Já to nepochopil a vesele se chystal dál, ke startu. Nicméně Roman neotálel a opět mi vysvětloval některé podrobnosti, kolem Kameňa. Když ani napotřetí, jsem nereagoval, tak jen zahartusil“ Vyfoť si nádrž, ty jelito.“ A pak mi to došlo. Otočil jsem se pomalu na Romana, usmál jsem se na něj, vytáhl jsem z bundy telefon, odjistil jsem a aaa … cvak , NAFOTIL NÁDRŽ. „Uf, pochopil“, ozvalo se mi za zády. A jen koutkem oka jsem zahlídl Romana, jak se přesouvá k Pepovi. Já jsem na nic nečekal a rychle startoval, jako jeden z prvních do vzduchu. Ještě jsem ve vzduchu vyčkal, (asi 20 min) na ostatní kamarády a již jsme ve formaci letěli na výlet po okolí. Cestou jsem využíval vzdušné vzestupné i sestupné proudy, (no, moc jich nebylo, a celkem to drncalo, ale mne, jen tak něco nezaskočí). Lehce foukalo a tak i malé kopečky dávaly nějakej ten metřík k dobru. Na mobil jsem FOTIL NEPLÁNOVANÉ OTOČNÉ BODY. První byl, obchodní centrum Globus ( pravdou je, že jsem se chtěl jen juknout, jak vypadá po nájezdu opilců po silvestrovské noci) a druhej, kruháč v Kuřimi (tam jsem dopoledne vyděl moc zajimavou havárku). Cestou zpátky jsem lehce zalítnul nad Brněnskou přehradu a po 45ti minutách jsem, totálně promrzlej, přistával zpátky na letiště. Po přistání jsem ještě NAFOTIL NÁDRŽ, abych udělal Romčovi radost, což odměnil širokým úsměvem a bodře mne poplácal po ramenu a dodal, „ Vidíš, že to jde“ Pak nám ještě, přímo na letišti, uvařil teplej čajíček a nabídnul cukroví co jeho choť pekla před vánoci. Bylo to moc bezva odpoledne a mne se povedl zápis do jedné z nejambicióz­nějších soutěží tohoto roku.
No a pak, že se nedá závodit a u toho si i fajn polítat. Autor,foto – berx.cz