27. 01. 2010 – Tak mám konečně doma nového mazlíčka. Po nutné papírové válce a po pár telefonátech, jsem si konečně mohl zajet přímo do Zlína pro svůj novej stroj. Vzal jsem si v práci na celej den volno, nabalil svačinu a Marcella ( ve dvou je větší sranda) a vyjel do Nirvány.
Když jsem vstoupil do jejich sídla firmy, můj nový mazlík již na mě pokukoval a spokojeně se rozvaloval na podstavci uprostřed firmy. Byl to úžasný pohled, na prvky laminátu, uhlíku a oblých křivek nového stroje INSTINCT NS200.
Podepsat papíry, zaplatit a už mi sám velký Bříza předával stroj. Udělal mi zborku i rozborku a já čistě prakticky si to zopakoval. Nic na tom není, chce to jen cvik a je to hlavně něco úplně jiného než na co jsem byl zvyklý.
Co mě velmi mile překvapilo, byla spousta doplňků. Od klíče na utahování reduktoru, přes klíč na vrtuli s logem Nirvány, nebo otáčkoměr i s motohodinama, obal na celou krosnu, transportní kufr, speed systém a až po záložní padák. Vše v ceně a vše zkontrolováno a nainstalováno přimo na stroji.
Březina trval na vyzkoušení stroje v provozu. Bohužel počasí neumožnilo jít lítat a tak jsem si aspoň zahrčel u nich před dílnou. Zvuk je příjemnější než u Rodea a výkonově mi přišlo, že to táhne o trochu víc. No uvidíme v praxi. Pak jsem si to pěkně pobalil a odjížděl jsem s úsměvem na rtu, hrdě, s mým INSTINCTEM domů.
Doma mi to samozřejmě nedalo a hned jsem si ho zase pěkně poskládal v pokoji, pěkně na koberečku a kochal se. Manželka se sice na mě divně koukala, ale nechala mě na pokoji. Holt ženy tohle nikdy nepochopí.
A něco málo o stroji. Jen takové moje postřehy, které mi přijdou rozhodně zajímavé.
Takže, motor mám SIMONINI, prostě klasika.
Vrtule dvojlistá s centrálním uchycením na jeden šroub. Velmi příjemné.
Nádrž na 13litrů je super velmi dobře čitelná.
Systém skládání rámu je opravdu novej. Spočívá v bajonetovém uchycení pěti paprsku, mezi kterýma se napnou malé oblouky a silonový výplet. Jak paprsky, tak oblouky jsou vtipně profilované. Moooc pěkná záležitost. Testoval jsem si doma i tuhost celého rámu a velmi mě překvapila. Pocitově se zdá, že je to mnohem tužší, než u Rodea.
U spodu krosny jsou i kolečka pro transport po letišti. Určitě dobrá věc u pilotů, kteří svůj stroj musí někam dopravit. Pro nás co startujeme rovnou od auta, je to jen příjemná zbytečnost, ale určitě to někdy někde využiji.
Zajímavostí je i sání do karburátoru, které saje z vnitřku skeletu.
Sedačka je velmi příjemně polstrována a má záložák pod zadek. Ten je možné jednoduchým způsobem oddělat a zase nasadit pomoci suchých zipsů. Ale my, zodpovědní piloti si ho tam necháme raději na furt. Je to bezpečnostní prvek a co kdyby, že?
Zajímavostí je i nová, velmi ergonomická rukojeť. Velmi dobře sedí v ruce a má jen jedno tlačítko na start i chcípnutí motoru. A je na ní i aretace plynu. To se určitě bude hodit, při dlouhých přeletech.
No už se moooc těším, až svého Milácka protáhnu po okolí Tišnova.