Liga PPG - O Vraní pírko 2007

14. 02. 2008 – Dne 6. – 8. dubna proběhla na letišti v Hranici na Moravě první kolo Ligy motorového paraglidingu. Počasí nám vyhrožovalo, že se bude asi muset lítat a tak asi právě proto se tam sešlo relativně hodně závodníků. Hlavním organizátorem byl Láďa Proček (VRÁNA).

Liga Motorového paraglidingu 2007 – o Vraní Pírko

Dne 6. – 8. dubna proběhla na letišti v Hranici na Moravě první kolo Ligy motorového paraglidingu. Počasí nám vyhrožovalo, že se bude asi muset lítat a tak asi právě proto se tam sešlo relativně hodně závodníků. Hlavním organizátorem byl Láďa Proček (VRÁNA) což samo o sobě slibovalo velmi povedenou akci. Vždyť dlouhá tradice Vraních sletů, je jistojistě vrytá v paměti, většině motorových padáčkářů. Řediteloval to, již osvědčeně, božský Zdenda. Sraz byl již v pátek navečer, kde má maličkost dojela již po západu slunce, a tak jsem již nestihnul večerní polétání. Na začátek jsme vyfasovali mapy a hned se dělala příprava na ranní navigační disciplínu. Ta byla vymyšlena opravdu rafinovaně. Hodnocený start, po té letět na první otočný bod, ten byl uprostřed pole, kde se mnělo přistát, udělat si barevnou fixkou značku do mapy, pak zase odstartovat a letět na další bod, tam provést tu samou šílenost a pro jistotu si to zopáknout i na třetím otočném bodě. A odtam letět zpět na letiště. A pro zjednodušení, jsme dopředu ještě museli nahlásit v kolik hodin,minut a vteřin budem zpět na letišti. Kdo se bál, že by eventuelně nemusel zvládnout čtyři starty za sebou, tak si mohl na těch otočných bodech jen kopnout do tyček a letět dál, ale to již bylo za méně bodů. Pravda je, že takhle po ránu, ty starty, v orosené trávě, za bezvětří, no nic moc. Musím ale konstatovat, že většina závodníků volila tu nejtěžší variantu a většinou úspěšně si fixovala značky po celém těle. A rozdíly v deklarovaných časech se opravdu lišili jen ve vteřinách. Po přistání na letišti jsme si ještě švihli přesnost přistání. Pak se nám ale lehce rozfoukalo a tak zbytek dne již každý trávil po svém. Někdo ladil stroj, někdo jen tak zevloval po letišti, někdo vyjel na výlet dokonce nás svoji návštěvou poctila i bejvalá Dešťovková žena.Celí den se nad letištěm poflakovali větroňáři , ze svými stroji, takže se bylo pořád na co koukat. Večer se nabrýfovala disciplina z hledáním fotek po předem známé trati, jedním „touch and go“na trati a jedním tajným úkolem, známým až těsně před startem. Fotky byli celkem brnkačka, dotkni se a leť ve čtverci 5×5 metrů celkem taky, ale tajný úkol( spočítat oblouky pod železničním viaduktem) byl oříškem pro nejednoho závodníka. Pak jsme si ještě dali, pro změnu, přesnost přistání a bylo po závodech. Celkově musím konstatovat, že to bylo moooc příjemné polétání uprostřed Moravské Brány a určitě až bude zase možnost, tak se tam rádi přijedeme podívat.

Akademik Berka Tomáš