Můj MORAVSKÝ KAMEŇ II.

21. 08. 2008 – Na tento let, jsem se již připravoval od brzkého jara. Ptáčci si ještě foukali na krovky a já už důmal, kdy na to. Můj první let do Kameňa, byl , no řekněme, spíš takovým testem, jestli Roman s Prosíkem, dokáží vůbec spočítat a vyhodnotit, takové výkony našich pilotů. Ano, umněj. Vrtulu, kterou jsem si koupil od Jílka a kterou si nemůžu vynachválit, neboť s ní má můj miláček konečně ten správný tah a s mojima sto kilama, živé váhy, ani moc nepapá. Tak s tou mám šanci.

Defakto celou letní sezónu, jsem trapně promrhal svoji účastí na různých místních i zahraničních závodech, ale pořád mi něco chybělo. Dokonce i moje účast na Mistrovství Evropy v Polsku, mně nějak zvlášť nenaplnila. No, a pak mi to docvaklo. KAMEŇ, a Romanuv, to je to pravé, to je to co pořád ve svém duchu hledám. No a tak jsem netrpělivě sledoval Medarda. Pořád to vypadalo špatně. Nechtěl jsem to podcenit a tak jsem si v duchu zatím chystal několik možných letových možností a všechny zhruba kolem 100km. Laco, ale nadhodil laťku, velmi slušně vysoko a tak bylo jasné, že 100km je málo. Překopal jsem tady své úvahy a načmáral jsem si to za Měřín, pak někam k Poličce a ejhle, bylo z toho pěkně přes 100kiláčkú a ještě sem se nádherně vešel do FAI trojůhelníčku. A v tom se jako nejvhodnější den, aspoň dle internetu, stal čtvrtek 21.8. Ráno, jsem v práci nastínil žaludeční nevolnost, kterou jsem mimochodem vážně zažil, (hold nervy, před takovým výkonem jsou napochoduj) a již těsně po 13té hodině jsem smrděl u nás na Smradlavce. Počasí si ale evidentně nepřečetlo internet a dunělo jak prase. Nu což, vydržím. A taky, že jo. Po třetí hodině se vítr umoudřil a tak jsem do toho skočil. No, už sem létal i v horších podmínkách. První rameno, bylo šikmo na vítr ale i tak to kupodivu letělo i 45km/h. První otočný bod byl nad kostelem v obci Meziříčsko, tam jsem to ohnul a ejhle, valilo to místy i přes 60km/h. Cestou jsem si občas přitočil v termice, ale bylo to ouzký a rozbytý. (potvora vítr). Nad druhým otočňákem, kterým byla velmi nenápadná křižovatka s autobusovou zastávkou Na Babce, mezi obcí Oldříš a obcí Široký Důl u Poličky. Tam to se mnou pěkně zaházelo. Od tam jsem lehce, mimo trať, zamíříl k vodní nádrži Vír a využívaje bočního větru, jsem úspěšně dosahoval, až na Smradlavku. No užil jsem si pěkný třiapůl hodinky ve vzduchu. Bylo teploučko, lidi si evidentně užívali posledních, teplých dnů a vůně grilovaného masíčka se linula až ke mně do výšin. No pěkné to bylo. Děkuji Romanovi za bezva nápad. Ono letět jen tak, na výlet, je sice prima, ale přemýšlet o tom, že někam doletět musím a o to více se snažit, má opravdu nenapodobitelné kouzlo.

A kolik kiláků akolik jsem protopil? Na to si počkejte na http://www.ro­man.proksik.cz/po­radi.htm

Váš Berx

PS: A jak říká klasik „ vo vo tom to přeci je. Že?