Mistrovství Německa PPG 2007

16. 02. 2008 – Ve dnech 15 – 19. 5 2007 proběhlo na letišti u obce Crawinkel, Mistrovství Německa v Motorovém Paraglidingu.

Češi opět vítězili na závodech Mistrovství Německa v Motorovém paraglidingu POKÁL 2007

Ve dnech 15 – 19. 5 2007 proběhlo na letišti u obce Crawinkel, Mistrovství Německa v Motorovém Paraglidingu. A neboť nám týden po ukončení německého mistrovství, začínají naše české závody, rozhodli jsme se, zúčastnit se těchto závodů v rámci tréninku na závody naše.
Sraz byl domluvený na úterý odpoledne u Petra Matouška v Lubné, který již tam byl minulý rok. A prý zná cestu. (ha, ha.)…poznámka autora.Úspěšně jsme se naskládali do dvou aut a velkého vleku, ve složení, Zdeněk Andrlík, Petr Matoušek, Michal Křivánek , Tomáš Berka a Marek Schulz. Dle předpovědi počasí, jsem lehce nechápal, proč tam jedem, neboť celkem usilovně pršelo a ani předpověď počasí nám nedávala vyhlídky na to, že se bude létat. Nicméně, když je jednou naplanovane, tak to musi byt. Po drobných korekturách v cestě, kdy jsme se nemohli domluvit, kterou částí cesty pojedeme jsme kupodivu dojeli šťastně až na letiště, kde jsme se pustili do zbudování našeho základního tábora, v jehož středu stál velký stan, zapůjčený firmou SKY Paragliders (děkujeme) a kolem něj naše skromné stanové příbytky. Jen Petr se bál bouřky a tak raději zůstal v přívěsu, kde předtím cestovala jeho tříkolka. Seskládali jsme své stroje a jali se zaregistrovat do závodů.Vyfasovali jsme mapy, startovní čísla a velmi zajímavé šatní bločky. Ty sloužili k občerstvování během celých závodů, (na každém den jeden) stylem párek nebo steak dle chuti.( mimochodem mňam)
Jaké bylo naše milé překvapení, když jsme v davu zahlédli i známé tváře z Polska, Slovenska a i jiných států kolem naší republiky. Ihned jsme se pustily do dvorných debat, které se táhli dlouho do noci a i přes zahajovací ceremoniál, kde se mimochodem Němci překonali, neboť dobrot, formou Švédských stolů, nebralo konce a každý si tam přišel na své. Dokonce i Michaluv mlsnej jazýček zvládnul půlku kachny i s brokolicí. Ranní brifing až na drobné jazykové bariery dopadl také uspokojivě, dozvěděli jsme se kde všude nesmíme lítat a hned se připravila ranní technická disciplína, hodnocený start a přesnost přistání. Start v pohodě a přesnost přistání do písečného kruhu, kde uprostřed na nás čekal kopací míč, no prostě pohoda. Po přistání všech závodníků se nabrýfovala další disciplína Start Le Máns po dvojicích, 1minuta ve vzduchu a zase přesnost, tentokrát na čáru, kde kdo nedolítl mněl za nula bodů. Takže buďto přesně, nebo raději přelítnout. A po startu Lemán, byli nervy slušně na pochodua tak těch co dali přesně, bylo opravdu poskromnu. Další disciplína se už neletěla pro nepřízeň větru a deště. Ale neboť při startu Lemán, se rozhodčí náramně bavili, tak se nabrýfoval na další den další Le Máns start, tentokrát spojený s navigačkou, kde ale startovali všichni závodníci dohromady v jeden okamžik, na trať asi 20km na jedno letiště přistát nechat si dát razítko na ruku a rychle zase zpátky. Letělo se to až druhý den přes poledne v dost turbulentním počasí a podle ústřižku s německé IKAO mapy. Po té pořadatelé uznali, že podmínky jsou opravdu neletové a tak byl další brifing vyhlášen , až na šestou hodinu. Zbytek dne jsme se tedy úspěšně věnovali ladění svých strojů a relaxaci v nedalekém aqaparku. Na další den dopoledne, jsme dostali navigační disciplínu. Úkolem bylo, oblétnout ve stanoveném čase co nejvíce otočných bodů, všechny je nafotit a odpovědět na předem zadané otázky. Ze sílícím větrem bylo jasné, že všechny je neobletíme, abychom se stihli včas vrátit na letiště a tak jsme většinou letěli na jistotu. Zadání v angličtině bylo velmi prapodivné a tak, někteří zahraniční piloti na otázku, „ Kolik je na kostelní věži hodin?“ Odpovídali směle „ Půl deváté a pět minut“ apod. Ten den se ještě odpoledne letěla ekonomika do termiky, kde velice úspěšně exelovali naše padáky ANTEA od SKY PARAGLIDES, jejichž klouzavost a rychlost překvapovali nejednoho pilota. Večer se ještě letěli mini – maxi a na ráno byla připravena technická disciplína, hodnocený start, kopnutí tyčí s odhozem pytlíku s pískem na terč a přesnost přistání. Bohužel rychlost větru nám tuhle, určitě zajímavou disciplínu, neumožnila odlétnout a tak se závody ukončili s tím, že vyhlášení výsledků a závěrečný ceremoniál proběhne po devatenácté hodině. Sbalili jsme si tedy stany a stroje a vyčkávali na večer. Pro zábavu nám tam hrála na živo kapela, jejichž songy nenechali jedno oko suché a velmi pohodově přispívali k dobré náladě na letišti. Celkově musíme říct že celé mistrovství, bylo celkem dobře zorganizované a o závodníky bylo dobře postaráno. Jen ty disciplíny se občas vzdalovali od pravidel FAI.
Nicméně český team dopadl vcelku úspěšně.V kategorii jednomístných tříkolek, se závodů zůčastnilo jedenáct pilotů a v kategorii krosen dvacet pilotů.

V kategorii jednomístných tříkolek jsme obsadili : 1. Místo Petr Matoušek na padáku ANTEA – M od SKY PARAGLIDES 3. Místo Michal Křivánek na padáku ANTEA – S 4. Místo Zdeněk Andrlík na padáku ANTEA – M

V kategorii krosen jsme obsadili: 4.Místo Tomáš Berka na padáku ANTEA –M 14.Místo Marek SCHULZ na Padáku SPEEDY od JOJO WINGS

Text: Berka Tomáš, Andrlík Zdeněk, Matoušek Petr