01. 09. 2008 – Nultý ročník sletu u obce Obectov, proběhl tento víkend na soukromém letišťi Jury Komárka. Na slet jsem dorazil již v pátek, tak jak je slušností, na všech akcích. Opět jsem sebou sbalil karavan, psa, děti a manželku.
Hned po příjezdu, nás velmi vřele uvítal hostitel a početná skupinka ze severní Moravy. Musím konstatovat, že letiště bylo opravdu 1A. Tráva vzorně posekaná, bezva stany s 220V, pípa s chlazeným pivíčkem a kofolou a spousty laskomin v ledničce. Počasí si z nás dělalo evidentně prču, takže o lítání, jsme si mohli jenom povídat. A že bylo o čem. Seděli jsme dlouho do noci, povídali si a uždibovali dobroty z ledničky. Systém samoobsluhy u pípy a ledničky, fungoval kupodivu dobře. Natočíš si a dle ceníku zaplatíš. No idylka a tak rozhodně nikdo ničím nestrádal. Brzo ráno, to některým nadšencům nedalo a začali brázdit okolní nebe. Pak se ale rozfoukalo a tak se většina začala věnovat pozemním radovánkám. Já jsem sbalil rodinku a vyjeli jsme na houby. Mimochodem rostli. Pak jsme zajeli do Loštic (mimochodem se tam vyrábějí vynikající Olomoucké sirečky). Nakoupili a ochutnali několik sírových dobrot a fofrem zase na letiště. Mezi tím se tam již sjela slušná řádka pilotů a začalo se chystat na večerní polétání. Komárek nám připravil na letišti mapu okolí, kde byli zakroužkovány zajímavosti okolí, zož bylo bezva, protože si člověk, který neznal místní okolí, mohl pěkně naplánovat svůj vzdušný výlet. Kolem 16té hodiny jsem odstartoval na inspekční let, ale vítr byl ještě příliš divokej a tak až po páté jsem jsem se dostal na hodinovej výlet po okolí. Navštívil jsem meandry řeky Moravy kouknul na Kájinka na Mírov a uháněl jsem zpět na Obectov. To už startovali i ostatní piloti a za chvilku bylo nebe plné padáků a tak se bylo i ze zemně na co koukat. Večer se pak rozjela, jako tradičně, bezvadná zábava u táboráku. Žena hostitele nám připravila mooc chutné chlebíčky s tvarůžkama a prima klobásky. Rozhodně hladem nikdo nemohl trpět. Mňam to bylo. Hudba Praha, kytara a naše hlasivky békali až do brzkých ranních hodin. V neděli ráno zase někteří startovali do vzduchu, díky nim jsem se moc neprospal. No, můj problém. Stejně jsem ráno musel stávat a vyrazit k domovu. Nakonec musím prohlásit, že to byl velmi vydařenej slet a na to, že to bylo poprvé tak i supr připravenej a chtěl bych tímto manželům Komárkovým a všem, kdo jim pomáhal, mooc poděkovat za takhle vydařenou akci. A doufám, že to nebylo naposled. Děkujeme.