03. 11. 2008 – Jeden zajimavej příběh mi poslal Milan Pavlas a mooc rád se s Vámi o něj podělím. Jak se i z pohodového dne může stát prodělečnej cirkus, se dočtete tady.
To jsme si jednou je už tomu dlouho vyrazili na letecký výlet na agro letiště Vojkovice, uvedu jména, Pepa ,Beďa a já Milan ,už ta cesta tám byla vyjímečná , pořádně cestu tam jsem znál jenom já ,tak jsem jel první zamnou Pepa a poslední Beďa ,jenom Pepová souprava vozík trojkolka mu neumožňoválá jet větší rychlosti jak 30 km za hodinu, jinak by trojkolku stratíl , no tak pomalu se ani jet nedalo a tak jsem je tak co 4km čekal , ale jednou nedojeli a tak jsem si řekl zřejmě odbočilí na jinou cestu a taky dojedou a tak jsem přijel na letiště sám a za chvilku dorazil Beďa a že prý se nedá jet ani za Pepou a tak že ho předjel , tak to jsem věděl že to je velký průser a že nám to Pepa až dorazí pěkně vytmaví ,on totiž cestu neznal vůbec .
Začali jsme vybalovát a mezi tím tam přijel nějaký pán na kole , že prý to ještě neviděl a jestli se může na nás podívát, tak jsme souhlasili , Po asi třech zuřivých navigačních telefonech dorazíl taky Pepa , ale jak viděl toho páná na tom kole ,tak jenom s úsměvém prohlásíl ,ku… sváma bych chtěl jet na dovolenou .
Letiště asi 17m široký asfalt potom po každé straně 2 m trávy a potom tak 3 metrová kukuřice ,tak start buď a nebo ,jo a tá trava po celé délce postříkáná smradlavou kejdou , ten pán na tom kole nám vysvětlil že to je tam naleté proti zlodějům kukuřice kteří prý tady dělali nájezdy . Taky dobrý nápad .
První startovál Beďa ,ale asfalt je rychlý a Beďa se se svou valterovou váhou ,lehkou přemotorovánou trojkolku (motor Simonini 1 v té době snad první u nás ) začal zdvíhát s půlkou nalitého padáku a kolmo vzhůru něco ve stylu Hariér , ze 4 m pecka o asfalt ,salto jiskry, vrtule na šrot . Tomu pánovi na tom kole se nechtelo věřít ,že něco takového může vůbec někdo přežít a tak jsem mu musel vysvětlit, že nic není tak hrozné jak hrozně to vypadá a že zas tak často se to nestává . Předřetá kombinézá zničená vrtule jinak nic ,věděl jsem že Beďa má pro takové případy v autě ještě minimálně dvě vrtule a tak jsem mu to pomohl odtáhnout bokem a startovál jsem já , povedlo se , kroužím a čekám kdo vyletí ,Beďa je rychlý a za chvilku kroužil vedle mě . Měli jsme v plánu obletět Žermanice a okolí a tak jsme se vydali na cestu , no co Pepa čerstvý majitel pilotního průkazu ten to zvládne a pořád tam byl ten pán na tom kole kdyby něco .
Apsolutní olej přehrada se leskla jako zrcadlo supr ,asi po hodině se vrácíme a už z dálky vidím Pepu v křesle jak se opaluje a trojkolka na vozíku , stalo se mu to samé co Beďoví, jenom netrefil asfalt ,ale trávu hned vedle asfaltu . a taky vrtule na vyhození . A tak jsem si říkál ,jsem sám kdo nemá žádne škody , ale ne dlouho ,něco mi při vázáni trojkolky práská pod nohama dívám a mobil a můj , fungl nový a můj první . Praskly displej nefunkční na vyhození ,to bylo škody . No ale viděl jsem jak těm dvoum se zas rozjářil úsměv na tváři, že nemají škody jenom oni . Rozloučili jsme se s tím pánem na tom kole, který byl pln velkých zážitku a jeli jsme domu . Ale Beďa se ještě stačil zapřisáhát ,že na asfaltě už v životě nikdy startovat nebude (nedodržel)a já že už si nikdy nerozšlapnů svůj mobil , no a Pepu jen ták něco nerozháže tak nepřisáhál nic .
ZDAR . TADY MÁŠ JEDEN PRAVDIVÝ PŘÍBĚH
MILAN