POROZITA, porozita, POROZITA
11. 05. 2010 – Je po zimě a spousta z nás si nechala překontrolovat svoje padáky a někteří se i zděsili. Tento článek snad aspoň malinko poodhalí tuto problematiku.
Všechny níže uvedené informace jsou orientační a rozhodně za ně nedám ruku do ohně a jsou získány z různých zdrojů, ale aspoň pro částečné osvětlení problematiky o životnosti padáků, budou snad vyhovovat. Dále hodnoty propustnosti u látek jsou zprůměrované. Jsou látky s vyšší i s nižší porozitou, než tu udávám. Berte prosím tento článek jen jako informativní.
Porozita sa měří přístrojem zvaným Porozimetr. Je to jednoduchý strojek založený na princípu měření času, za který látka propustí určený objem vzduchu.
Propustnost(porozita) tkaniny se měří podle normy ISO 9237(1000 Pa suface 100 cm2. Tato norma nař říká, že se nesmí měřit látka, která je vlhká a nebo mokrá, při jaké teplotě, atd.
Měří se čas v sekundách k na nasatí objemu 0,25 litru vzduchu přes plochu 38,5 cm2 při sacím tlaku 10 mbar.
Zajímavé je, že i barvy vykazují po čase rozdílné hodnoty porozity, ale není to z důvodů špatné látky, ale čistě jen kvality zátěru.
UV záření ničí barvu, ta se vydroluje z látky ve formě prachu a drobných nečistt a méně pak chrání vlákna tkaniny. Nicméně, nejde v provní řadě o problém UV záření, ale tzv UV indexu, což je index, který vyjadřuje, jak moc je barva (ne tkanina) odolná proti UV záření. Protože se tyto hodnoty dostaly do marketingu, dělá si s nimi kdejaký výrobce, co chce, ale pravda je opravdu tato – UV index se vztahuje k barevné stálosti, ne odolnosti tkaniny.
Jeden běžný příklad:
Takže nový materiál ma porozitu někde mezi 500–700 sekundama.
Při 100 hodinách běžného provozu, , se hodnota pohybuje někde mezi 250–300 sekundami.
Při 200 hodinách je to už jen 80–150 sekund.
Při 300 hodinách 0–40 sekund.
Tyto hodnoty jsou opravdu jen orientační, všechno samozřejmě záleží, jak se k padáku chováme a dokonce i v jakých výškách létáme, protože intenzita UV záření se s výškou mnění.
DHV předpis určil minimální hodnotu 18 sekund, pod touto hranicí už látka nemá požadované fyzikální vlastnosti a hlavně pevnost látky v trhu. Změna fyzikálních vlastností může vézt ke změně pevnosti. Ale taky jde o to, že vlhká látka (například při startu v mlze) má vyšší nýchylnost k nebeznčným letovým režimům. A dále pod 18 sekund už látkou proniká tolik vzduchu, že se mění i dynamické vlastnost padáku.
Kouzelné na to je to, že látky s nulovou porozitou (Nylon 6,6) mají stejné stárnutí jako látky prodyšné (např. SKYTEX), ale proto, že tam nikdy neklesne hodnota tak nízko, tak nikdy není padák vyřazen jako nebezpečný.
Na trhu jsou již materiály s porozitou 1200–1400 ( 20minut)
i více sekund.
Když to porovnáte s klasickými materiály, tak se dá říci, že
mají nulovou porozitu.
Při 100 hodinách provozu má porozitu stále 800 – 1000 sekund,
při 200 hodinách 500– 600 sekund,
při 300 hodinách 300–400 sekund
pri 400 hodinách 150–200 sekund.
Což vypadá dobře, že?
Jak tedy udržet svého hadrového miláčká, co nejdéle v dobré kondici?
V první řadě je nutné se o něj náležitě starat. To znamená. Snažte se minimalizovat vystavování padáku UV záření. Když padák nepoužíváte, uschovejte ho do obalu a ukryjte do stínu. Po padáku nešlapte a ani jinak ho nestandardně mechanicky nezatěžujte. Při balení ho neohýbejte příliš ostře. Kontrolujte, zda v padáku nejsou nějaké nečistoty. Neskládejte padák, dokud není úplně suchý. Složený padák uschovávejte na rovném, čistém a suchém povrchu s kontrolovanou teplotou. Na čištění nepoužívejte žádná rozpouštědla, nebo brusné výrobky.
Velmi zajimavý článek o této problematice je na http://www.sky-cz.com/…psi-material
Technická data od výrobce materiálu také na http://www.porcher-ind.com/espace_plus.php?…
Váš BERX